Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou
Trasa s popisem |
Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou
|
---|---|
Délka dálnice |
|
Mapy | |
Fotogalerie | |
Video | |
Intenzita dopravy (metodika 2005) |
|
Intenzita dopravy (metodika 2010) |
|
Kategorie |
|
Přílohy |
|
Dálnice D35 měla podle původních plánů z roku 1963 vést z Hradce Králové přes Olomouc do Lipníku nad Bečvou, kde se měla napojovat na dálnici D47 (dnešní D1). V roce 1993 však došlo ke změně. Zásadní byla změna trasy, která se prodloužila z Hradce Králové přes Turnov až do Liberce, ale došlo i ke změně typu komunikace z D35 na R35 (viz rozdíly mezi D a R). Jako rychlostní silnice R35 byl pak v letech 1993 – 2007 postupně zprovozňován úsek Liberec – Turnov a v letech 1997 – 2007 úsek Křelov – Lipník nad Bečvou. V roce 2009 byla jako rychlostní silnice R35 zprovozněna stavba Sedlice – Opatovice. V souvislosti s tzv. Novým pojetím dálniční sítě byla v roce 2016 velká část R35 přeřazena zpět mezi dálnice. Trasa dálnice D35 byla zkrácena do původní podoby z roku 1963, tedy Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou. Zahrnula tedy všechny dříve zprovozněné stavby kromě úseku Liberec – Turnov, který se stal silnicí I. třídy, přičemž je označen jako silnice pro motorová vozidla.
D35 bude po dokončení úseku Hradec Králové – Mohelnice spolu s dálnicí D11 alternativní "severní trasou" spojující Čechy s Moravou a Slezskem, zejména jejich severní části. To by odlehčilo dopravě na dálnici D1.
V okolí Olomouce byl v říjnu 1997 otevřen úsek Přáslavice – Velký Újezd, v červenci 1999 Velký Újezd – Lipník nad Bečvou a v říjnu 2003 úsek jihovýchodního olomouckého obchvatu (Slavonín – Přáslavice) a byla tak spojena D46 a hotový úsek D35 z Přáslavic do Lipníku nad Bečvou. V praxi to znamená, že z Prahy dojedeme po dálnici až na státní hranici, kde navazuje polská dálnice A1 (D1 –> D46 –> D35 –> D1). Dne 1. listopadu 2007 došlo k dokončení 1. etapy západní části olomouckého obchvatu. Poslední úsekem v okolí Olomouce tak bude 2. etapa, která se má budovat až okolo roku 2020 a která definitivně zkompletuje dálnici D35 mezi Mohelnicí a Lipníkem nad Bečvou. Pro lepší napojení Hradce Králové a Pardubic na dálnici D11 byla v roce 2009 zprovozněna necelé tři kilometry dlouhá stavba Sedlice – Opatovice, propojující D11 se silnicí I/37.
Na konci roku 2015 byla dokončena stavba Sedlice – Opatovice, dostavba estakády, zatím bez dopravního využití. Nejblíže k zahájení výstavby jsou navazující stavby Opatovice – Časy a Časy – Ostrov, které D35 přivedou až téměř k Vysokému Mýtu.
Novinky z D35 – archiv informací ze stránky Novinky
Sedlice – Opatovice
Jedná se o úsek rychlostní silnice R35 od dálnice D11 u Sedlic k silnici I/37 u Opatovic nad Labem, včetně přestavby silnice I/37 v úseku Opatovice nad Labem – Hrobice na kategorii S 24,5/100 v délce 4,093 km. Součástí stavby je mimo jiné mimoúrovňová křižovatka silnic R35 a I/37 u Opatovic nad Labem, řešená kruhovým objezdem v úrovni nad silnicí I/37. Stavba zlepšila spojení především Pardubic na dálnici D11 na Prahu. |
Sedlice – Opatovice, dostavba estakády
Stavba zahrnuje mostní estakádu přes MÚK Opatovice délky 1 000 m, včetně připojovacích ramp do okružní křižovatky na východním předmostí v délce 320 m a 245 m a 100 m dlouhý úsek R35 v násypu. Realizace stavby v předstihu může výrazně urychlit výstavbu navazující stavby R35 Opatovice – Časy. V současně době probíhá výstavba estakády. |
Opatovice – Časy
Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí a pravomocné územní rozhodnutí. Je zpracován podrobný geotechnický průzkum a dokumentace pro stavební povolení. Probíhá majetkoprávní příprava, vykoupeno je 91 % potřebných pozemků. |
Časy – Ostrov
Stavba byla prodloužena o 1,2 km, jedná se o provizorní napojení za obcí Ostrov. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Na stavbu je vydáno pravomocné územní rozhodnutí. Je zpracována dokumentace pro stavební povolení. Probíhá majetkoprávní příprava, vykoupeno je 67 % potřebných pozemků. |
Ostrov – Vysoké Mýto
Stavba zahrnuje i 475 metrů dlouhý ražený tunel Vraclav. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. Bylo dokončeno výběrové řízení na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Vysoké Mýto – Džbánov
Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. Bylo dokončeno výběrové řízení na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Džbánov – Litomyšl
Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. Bylo dokončeno výběrové řízení na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Litomyšl – Janov
Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. Bylo dokončeno výběrové řízení na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Janov – Opatovec
Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. Bylo dokončeno výběrové řízení na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Opatovec – Staré Město
Stavba zahrnuje i 3 700 m dlouhý ražený tunel Dětřichov. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Byl proveden předběžný geotechnický průzkum. Bylo dokončeno výběrové řízení na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Staré Město – Mohelnice
Trasa je stabilizována v ZÚR Pardubického i Olomouckého kraje. Byla zpracována dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA), která byla v březnu 2012 vrácena k přepracování nebo doplnění. |
Mohelnice – Loštice, obchvat – Řimice
|
Řimice – Mladeč
Stavba prochází v celé své délce CHKO Litovelské Pomoraví. |
Mladeč – Nasobůrky
Stavba prochází z velké části CHKO Litovelské Pomoraví. |
Nasobůrky – Unčovice
|
Unčovice – Příkazy
|
Příkazy, obchvat
|
Příkazy – Křelov
|
3508.2 |
Křelov – Slavonín, 2. etapa
Druhá etapa západní části obchvatu Olomouce spojí současný konec R35 ve směru od Mohelnice s první etapou. Dokončením této stavby bude zkompletován obchvat Olomouce a R35 vytvoří nepřerušený tah mezi Mohelnicí a Lipníkem nad Bečvou. Součástí stavby je 5 mostů a přeložky ostatních silnic. V roce 2006 schválilo Ministerstvo dopravy investiční záměr upravené varianty vedení trasy na území obce Křelov-Břuchotín. Proběhl předběžný geotechnický průzkum v trase upravené varianty. 26. března 2008 zastupitelstvo obce Křelov-Břuchotín schválilo realizaci původní varianty B4. Je nutné vydání závazného stanoviska EIA s verifikací a dokončit územní řízení. Po vydání územního rozhodnutí bude příprava stavby pokračovat přípravou dokumentace pro stavební povolení. Předpoklad vydání územního rozhodnutí je v roce 2016. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,014 miliardy korun. |
---|---|
3508.1 |
Křelov – Slavonín, 1. etapa: 263,672 – km 266,422 (2,750 km)Výstavba byla zahájena 27. 10. 2004 a stavba byla zprovozněna 1. 11. 2007. Stavba navazuje na jižní obchvat Olomouce a do zprovoznění 2. etapy končí provizorním napojením na tzv. Severní spoj, čtyřpruhovou komunikaci o délce 1,3 km, vyúsťující na okružní křižovatku na stávající silnici I/35 a umožňující tak přesunutí další části tranzitní dopravy z města. Úsek je postavený v kategorii R 22,5/120. |
3509 |
Slavonín – Přáslavice: km 266,422 – 281,072 (14,650 km)Výstavba jihovýchodní části obchvatu Olomouce byla zahájena v listopadu 1999 a ke slavnostnímu zprovoznění došlo 6. 10. 2003. Stavba zahrnuje mimo jiné 1,4 km protihlukových stěn, tři estakády – přes železniční tratě Olomouc – Prostějov (délka 460 m) a Olomouc – Přerov (215 m) a přes řeku Moravu (250 m), přeložku silnice I/55 v délce 2,2 km a úpravu rychlostní silnice R46 v délce 1,4 km. Je postavena v kategorii R 26,5/120 a její součástí jsou tři výjezdy – Olomouc-centrum (km 267), Olomouc-Nemilany (km 272) a Olomouc-jih (km 276). |
3510 |
Přáslavice – Velký Újezd: km 281,072 – 289,122 (8,050 km)Stavba byla zahájena v prosinci 1993 a zprovozněna byla 10. 10. 1997. Úsek je postaven v kategorii D 26,5/120 a jeho součástí je výjezd Olomouc-východ (km 281), východní olomoucký přivaděč o délce 1,3 km a SSÚRS Kocourovec. |
3511 |
Velký Újezd – Lipník nad Bečvou: km 289,122 – 296,469 (7,347 km)Výstavba byla zahájena v říjnu 1996 a stavba byla uvedena do provozu 22. 7. 1999. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je výjezd Velký Újezd (km 290), 100 m dlouhý přesypaný tunel a přivaděč Lipník nad Bečvou o délce 2,1 km. |
Liberec-Doubí – Jeřmanice
|
Jeřmanice – Rádelský Mlýn
Úsek, vybudovaný v letech 1972 – 1974 byl od dubna 2007 do srpna 2008 v částečné (délka 2,105 km) rekonstrukci, která již 11. 11. 2007 umožnila jeho přeřazení do kategorie rychlostních silnic. Součástí této rekonstrukce je například prodloužení připojovacích a odbočovacích pruhů, rozšíření MÚK Jeřmanice, výstavba protihlukových stěn či přemístění autobusové zastávky. |
Rádelský Mlýn – Hodkovice nad Mohelkou
|
Hodkovice nad Mohelkou – Nový Mlýn
|
Nový Mlýn – Žďárek
|
Žďárek – Ohrazenice
|
Ohrazenice – Úlibice: dle varianty 30 – 46 kmPro úsek není stanovena definitivní trasa. Trasa v délce 5 km je zakotvena v územním plánu města Turnova jako jeho obchvatová komunikace, ovšem tato je realizovatelná pouze společně s navazujícími úseky R35, stanovenými konceptem Zásad územního rozvoje (ZÚR) Libereckého kraje jako tzv. severní koridor pro návrh variant vedení trasy R35 v těsném sousedství CHKO Český ráj. Neschválený koncept VÚC Libereckého kraje pak uvádí i tzv. jižní koridor R35. Pro upřesnění trasy severního koridoru a návrh tras se v současně době zpracovává studie proveditelnosti včetně aktualizace dopravního modelu. Délka trasy je cca 9,5 km. V území mezi hranicemi Libereckého a Královehradeckého kraje a Úlibicemi není trasa stabilizovaná s ohledem na návaznost na trasu, řešenou v územních plánech Libereckého kraje. Vymezený koridor navazuje na území, stanovené Libereckým krajem jeho konceptem ZÚR pro návrh trasy R35 a je v souladu s Územní prognózou Královehradeckého kraje a s ÚP VÚC Jičínského okresu. Délka trasy je cca 15,5 km. Zahájení přípravy závisí na projednání a schválení Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. |
Úlibice – obchvat
Součástí stavby je 5 mostů a přeložky ostatních silnic včetně silnice I/16 v celkové délce 3,776 km. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Stavba byla pro fází územního řízení rozdělena na tři etapy. V listopadu 2013 byla dopracována dokumentace pro územní rozhodnutí na první část a byla podána žádost o územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí na druhou část nabylo právní moci v dubnu 2012. Třetí část byla přiřazena k dokumentaci pro územní rozhodnutí stavby Úlibice – Hořice. Celá stavba Úlibice – obchvat včetně přeložky silnice I/16 bude dále projektována jako jeden celek. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,084 miliardy korun. |
Úlibice – Hořice
Součástí stavby je 19 mostů a přeložky ostatních silnic. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí a byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V červnu 2014 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí. Předpoklad vydání územního rozhodnutí je v první polovině roku 2016 (po doložení závazného stanoviska EIA a získání verifikace). Náklady na stavbu jsou plánovány na 4,771 miliardy korun. |
Hořice – Sadová
Součástí stavby je 14 mostů a přeložky ostatních silnic. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí a územní rozhodnutí. Probíhá zpracování podrobného geotechnického průzkumu a byly zahájeny projekční práce na dokumentaci pro stavební povolení. Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,128 miliardy korun. |
Sadová – Plotiště
Součástí stavby je 8 mostů a přeložky ostatních silnic v délce 0,344 km. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí a byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Dne 16. 10. 2014 byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí. Předpoklad vydání územního rozhodnutí je v první polovině roku 2016 (po doložení závazného stanoviska EIA a získání verifikace). Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,423 miliardy korun. |